Řešením jsou jedině cyklopruhy
Jelikož rekonstrukce celého uličního profilu je s ohledem na finance nereálná, zůstává jediná možnost… zrušit část parkovacích míst, tím získat v profilu vozovky zhruba 2m prostoru a tento prostor vyčlenit cyklistům. Po obou stranách ulice by vznikly jednosměrné cyklopruhy (šířka 1,5 – 1,75), které vyhoví technické normě a zároveň budou pro jízdu cyklistů dostatečně komfortní.
Chápu-li správně text pana Mazucha z ODS, navrhuje, aby cyklisté byli vpuštěni na chodník. S ohledem na šířkové parametry chodníků, živý parter, výskyt sloupů a mobiliáře a především intenzity pěších a cyklistů nepovažuji toto řešení za přípustné. Cyklisté, kteří se na 17. listopadu pohybují, by byli degradování do role chudáků, kteří musí jet rychlostí 5 km/h a dávat na každé křižovatce přednost odbočujícím vozidlům, nebo dokonce slézat z kola. Nemluvě o konfliktech pěších a cyklistů, které jsou v Pardubicích v důsledku smíšeného provozu na stezkách na denním pořádku.
Realizací cyklopruhů by se zvýšila plynulost dopravy. Vozidla MHD jsou dnes zdržována cyklisty, které v hustším provozu na stávajícím uspořádání prostě bezpečně nepředjedou. Jede-li trolejbus za cyklistou od AFI k podjezdu a v protisměru je souvislá řada aut, musí řidiči všech dalších vozidel ve frontě za trolejbusem přizpůsobit svou rychlost právě rychlosti cyklisty.
94% zákazníků neparkuje přímo na 17. listopadu
Jedním z cílů sociologického průzkumu, který byl realizován sociologickou firmou Augur Consulting přímo na ulici 17. listopadu, bylo zjistit, jak se vlastně lidé do obchodů na 17. listopadu dostávají. Ukázalo se, že naprostá většina lidí (85%) se dopraví do obchodů na 17. listopadu MHD, pěšky nebo na kole. Zbývajících 15% lidí přijede na nákup autem. Přímo na 17. Listopadu potom zaparkuje pouze 6% zde nakupujících (každý 16-17 zákazník). Lze tedy předpokládat, že provoz obchodů a služeb na 17. listopadu nebude zrušením jedné poloviny parkovacích míst omezen. Průzkum byl proveden na vzorku 214 lidí.
Návrh cyklopruhů a návrh redukce parkovacích míst musí brát ohled na potřeby zásobování obchodů. Parkování by mělo být navrženo tam, kde není možnost zásobovat z vnitrobloku. Dále by měla být vymezena místa pro zásobování v ulicích kolmých na ulice, ve kterých budou cyklopruhy realizovány.
Smilova a Sladkovského nejsou nebezpečné
Další poznámka v textu pana Mazucha se týká cykloobsouměrek ve Smilově a Sladkovského u jejichž zrodu jsem stál ještě jako zástupce občanského sdružení Město na kole. Provoz cyklistů podle zaparkovaných aut v jednosměrkách je naprosto běžná věc v mnoha ulicích (nejen v Pardubicích). Cyklisté vjíždí do dveřní zóny zaparkovaných aut pouze, pokud se míjí s protijedoucím vozidlem. Osobně se domnívám, že někteří lidé prostě těžce nesou tu změnu – to, že najednou musí dávat pozor při parkování a při vyjíždění z vnitrobloků, což předtím nemuseli. Myslím, že opatření ve Smilově a Sladkovského, také s přihlédnutím k nízké průměrné rychlosti vozidel a charakteru ulic (Sladkovského je v obytné zóně), je výrazně bezpečnější, než jízda na kole po 17. listopadu. Zajímalo by mě, zda pan Mazuch z ODS hodlá navrhovat zákaz obousměrného provozu cyklistů ve Smilově a Sladkovského, když zde „doslova jde cyklistům o život.‟ Zajímaly by mě reakce lidí, kteří tuto možnost denně využívají.
Hlavní město cyklistů 2015 v ohrožení
Pokud chceme, jak píše pan Mazuch, „navázat na titul hlavní město cyklistů‟, cyklopruhy na 17. listopadu jsou nezbytným opatřením. V soutěži se totiž hodnotí míra podpory cyklistické dopravy, nikoliv podpora rekreační cyklistiky. Na potřebě budování Labské stezky a stezky do Chrudimi se s panem Mazuchem jistě shodneme. Jsou to významné stavby zejména pro cestovní ruch, ale pro udržení titulu hlavní město cyklistů to stačit nebude.